Volání Boha

Bože, k Tobě z hlubiny srdce volám, Tobě život svůj i život celé Země jako obraz krásný i se všemi stíny předkládám. Země je cestou utrpení, nikdo v ní není spokojen. V neklidu a bolesti nelze dobře a se zdarem tvořit dílo. Proto Tě prosím, proto Tě k Zemi volám:

Přijď ku pomoci, přijď osvětlit cestu, přijď ukázat pevný a jasný cíl. Přijď s láskou nejvyšší, s milostí Spasitele spojit člověka s Tebou. On povstane, když jej posílíš, dáš-li mu osvícení, vyjde z bloudění. Zas bude zářící hvězdou, protože jsi jej pro život ve světle stvořil.

Prosba o moc slova

Do moci své přioděj, Pane, má dobrá a láskyplná slova!

Ať zaznějí na Zemi v nebezpečném čase a jsou v něm slyšet jak silný hlas Pána a Stvořitele, který ví, kdy je naplněna míra vší bolesti, vší síly zvednuté vysoko do oblak s myšlenkou, že není hranic pro Boží sílu přicházející s Kristem Zemi na pomoc.

Do síly své vlož, Pane, má dobrá a láskyplná slova!

Ať jsou slyšet zvukem hromu v zemských krajinách a zvěstují pomoc Pánu v čase, kdy se lije déšť z mraků hněvů těch, jimž po staletí řády Země braly místo na Zemi a vkládaly na ně jha služebností, aby za jiné nesli břímě práce a únavy.

Do pravdy své obal, Pane, má dobrá a láskyplná slova!

Ať jsou v nich Tvé silné rozkazy vytyčující děje spásy Země a mařící všude nástrahy. Ať uvolní se cesty pro každého, jež otvírají ovčinec utrpením Spasitele.

Dovol mi, Pane. zavolat všechny dobré pomocníky člověka, aby se postavili kolem Země a vztaženými pravicemi tišili bouře lidských hněvů ve jménu Kristus.

Dovol mi připojit se k ochráncům Země, kteří oblékají Zemi do síly vydechující Tvůj mír a lásku jako životodárnost životu učiněného mocným Slovem, aby Božská krása měla prostor, aby na Zemi měla svou výstavní síň tvarů a druhů, stupňů velikosti i malosti sil, vedoucích vpřed a výš.

Dovol mi přiblížit se k mocným archandělům vedoucím národy, abych je poprosil o pomoc ohroženým, utištěným a zajatým.

Dovol mi zvednout vědomí do oblasti Tvého svatého míru, aby jeho působení uklidnilo mou mysl, srdci dalo statečnost a pevný postoj pro Jeho příchod do lidského života.

Dovol mi vsunout můj hlas do hlasů zvěstujících milost Pána a Spasitele Země, který naplňuje její dílo záchrany.

Dovol mi postavit hráze silným vlnám nepravd myšlení, chybného souzení a všem činům nesoucím zničení těl, daných duším za příbytek po čas jejich napravování, pokání a obrody.

Dovol mi vzít do rukou velké milosrdenství Tvé neskonalé lásky a položit je tam, kde je nebezpečí zániku těch, kdo se od Tebe odtrhují, protože příliš silnou clonu jim dalo na vědomí tělesné zrození do světa, který má hmotu před sebou i za sebou i vysoko kolem sebe, že Tě zcela ukrývá.

Dovol mi prosbou i díkem oslavit Tebe, všemocný Bože!

Prosba k Bohu

Tvé mocné Slovo, Bože Stvořiteli, uvedlo pohyb do prostoru Země a on se stal životem práce a vědění, milování i utrpení, tvořil díla neustále nově začínající. Ty jsi vložen do bezpočtu slov a v nekonečný proud myšlení, do rukou tisíců a milionů srdcí. Tvá cesta je tichá, Bože Stvořiteli, každou věcí života. Je neviditelným růstem zrn a trav, rozlitím vůně v květinách, je třpytivými kapičkami rosy i zázrakem tvoření těla v těle ženy.

Nekonečnost prostoru Tě prozradila a projevila, Bože Stvořiteli, žes nekonečná Mohutnost. Před námi odkrýváš tvář v krásách jar i podzimů, velebnost svou v mořích zrcadlících celé hvězdné nebe, stínem stromů za žáru dnů zjevuješ svou ochranu. Tys nás, Bože Stvořiteli, poslal do Země jako budovatele krás i stavitele chrámů a škol. Přicházíš-li shlédnout naše dílo, jistě nenalézáš nic z tohoto přikázaného, nad čím by ses radoval.

Do hlubin temnoty jsme upadli všichni, my, synové lidští, a jasnost nebeská se nad námi zastřela děsivým mrakem našich vin. Kde byla ukryta Tvá nebeská tvář, že jsme tisíce let žili na Zemi jako dítě bez Otce a tím byli vydáni nebezpečí hrozícímu ze všech stran? Přešli jsme hory i hlubiny zoufání nad těžkým stavem člověka umírajícího v podzimu jak uschlý květ a spadlý list, a jeden druhému jsme byli pro žalost. Protože jsme neviděli za hranice smrti, loučívali jsme se navždy, bez možnosti shledání, poznání tváří v tvář.

Co pěkného a radostného může naše duše vypovědět, vždyť není času ani místa v jeho srdci pro radost. Kdo vidí Tvou ruku silně tlačící na člověka, aby se vrátil k Otci? Kdo ví, čím, kdy a kde zachraňuješ jeho současnost i budoucnost?

Odpusť, odpusť, Bože Stvořiteli, že jinak neumím než Tě volat a prosit: Pomoz, Otče, zachraň nás!

Prosba a přímluva

Kriste, víra v Tebe je mostem položeným přes kalné, bouřlivé vlny zemského života, mostem vysokým a čistým, na němž se nohy uchrání znečištění. Kalné vody k němu nedosáhnou, ač letí jako smršť prudce a dravě, bez ohledu, komu podemelou půdu pod nohama, koho potopí, komu vezmou příbytek, úrodné pole nebo krásný sad.

Rozmnož víru v Tebe v lidském srdci, aby se uchovaly jeho poklady a vítr je nezanesl do míst, kde je zasypává kamení a hlína, znaky tvrdé hmotnosti. Modlit se je potřebné pro člověka. Vždyť na cestách, kudy jde, je mnoho hadů, kteří podávají jablko a člověk dychtivý štěstí a blaha nerozlišuje, co je pravé a co nepravé. Sahá po tom, co nabízí svět a netuší, že s pěkným soustem často požívá jed, kterým se i duše rozkládá.

Kriste, vzbuď v lidském srdci touhu po modlitbě, aby mu přinesla milost i sílu takovou, že duše nástraze odolá a odmítne jablka svodu mající podobu krásnou, avšak uvnitř jsou červivá. Doufání v Tebe je pro člověka velkou útěchou v hodinách soužení. Je pro něj tím, čím pro dítě matka, její péče a první vroucí objetí, které je dítěti nebem a matce chvílí štěstí i radosti.

Kriste, rozviň naději v lidském srdci, aby uneslo všechnu tíži dopadající ze všech stran v každý den, hodinu i krátkou chvíli.

Kriste, jít s Tebou jako s radostí, útěchou, silou duše dávající vzlet myšlenkám v čase tíže i hodinách oddechu, je pro člověka tím nejkrásnějším, co mu život nese jako dar a odměnu za tichý, čistý život, který boří přehrady mezi Tebou a člověkem pro jediné společné žití nesoucí věčný mír. Podaruj tímto darem ty, kdo si jej zaslouží, protože dobro si zvolili za svůj cíl, lásku za smysl života.

Kriste, myslet na Tebe znamená přibližovat se k Tobě k naplnění se světlem rozsvětlujícím každý šerý i temný duševní kout. Dopomoz k tomuto proměnění duše v místě Tvého setkávání s člověkem i v neklidu světa. On jako nezkušený plavec uprostřed vln omdlévá a v zoufalství volá: Pomozte, dobří lidé - pomoz, Bože, já umírám. -

Kriste, Tvé vedení není na Zemi viditelné, protože je celá ponořená do černých vln, ale Ty mocí a láskou můžeš ukázat, že ne hmota, ale duchovní život je domovem lidským i Tvým. K tomuto domovu ukazuj cestu a po ní doprovázej - na ní sebe člověku a jeho světu zjevuj.

Prosby neosobní

Kriste, Slovo Spasitele rozezvuč v prostoru Země do hromového zvuku, jímž se ohlašuje bouře, když přichází umýt půdu a polím dát déšť. Rozlož je po obloze, kde lidé hledají neznámé světy a taje hvězd, vpiš do ní Nový zákon, jímž ve své obnovené moci začínáš řídít vývojové dráhy dalších tisíců let. Vztyč a podtrhni řády života přísné a nezměnitelné, jimiž se musí řídit každý, kdo chce žít a být věčnou, bytostně samostatnou existencí a inteligencí.

Odhal i to, do čeho vkládáš svou shovívavost a trpělivost, čemu a komu dáváš svou milost, aby měl možnost se napravit a vyvinout v příznivých podmínkách osobní dokonalost, myšlenkovou sílu a velikost člověka pracujícího pro celý kosmos a tvořícího živý lidský svět. Rozlož své Božské myšlenky po cestách, po nichž chodí děti učit se a poznávat, nemocní pro léky, zarmoucení pro útěchu a všichni lidé k branám smrti.

Mnoho, velmi mnoho je dosud těch, kdo nenašli duchovní světlo, bloudí a vzdalují se, místo aby přicházeli k cíli svého těžkého putování světy hmot; jim je ještě nedostupná boholidská dokonalost.

Mnoho je těch, kdo nepřijali dobro za vůdčí hvězdu svých cest, nehledali opravdový mír, který mění srdce i celý lidský svět, neodložili sobectví a nízkou ctižádost jako obrovský balvan, s nímž nelze se duchovně vyvíjet ani se projevit jako pravý člověk, nevzdali se mamonu, ač je svazuje černým poutem a táhne do pekel, nepovstali ještě ani z hlubokého pádu, a proto se nevracejí k Bohu, jak musí každý, kdo byl poslán žít jako vědomá bytost.

Mnoho je těch, kdo neodčinili dobrem a velkou šlechetností svou minulost poskvrněnou vinami, nesmazali své staré jméno hříšníka, provinilce a škůdce i ničitele hodnot, nezapsali se v knize života světlým písmem cenné práce a dobrovolné služby pro život, nevyučili se pravdě, a proto jsou čím dál více v omylu a uprostřed lidských chyb, netoužili po duchovním vědění, aby je osvobodilo z nevědomosti a úzkých představ, nežili pro Tebe, Kriste, který jsi všech bytostí a jim utajený krásný Božský Život.

Všichni potřebují Tvé světlo, Tvé dobro, Tvou lásku, Tvou milost. Vydej lidem částečky svých úžasných velikostí, ať začnou v každé duši pracovat, působit a měnit lidský život.

Prosím Tě, já, všeho Tvého potřebný člověk: učiň tak . . .

Kriste, Slovo Boží vševidoucí, sděl lidem, co jsi na počátku jejich vědomé existence vepsal do knihy života o nich i o sobě, o vazbě boholidské, co jsi do ní protiskl svým tvůrčím činem, který Zemi zformoval na sídlo člověka, na školu zkušeností ze života hmoty ve spojení s duchem, na cestu strastnou, jejíž každý krok je vykoupením ze smrtících chapadel zla, jemuž Země propadla.

Oznam lidem jejich duchovní poslání i úkol vybojovat si návrat k Bohu. Učiň tak výrazným slovem, myšlenkami, které se rozletí po Zemi a vstoupí do bran lidské mysli, aby z ní již neodešly, ale staly se Božskou setbou, z níž vzejde nový život člověka. Dovol vzhlédnout nad obzory hmoty, kde je jiný bytostný svět. Lidé přece jednou musí poznat své vesmírné bratry, s nimiž je pojí jeden Stvořitel, jeden všem společný život.

Zlo na Zemi rozšiřuje své hrozivé stíny a temné podsvětí zvedá své supí prsty k uchvácení duší a svržení jich do propasti chaosu a temnosti ducha, kde se již myšlenky nerodí, kde je zastaven vývoj.

Kriste, jen Ty zachraňuješ, protože můžeš pomoci všude, kde žije člověk a kam Tě poslal Bůh nejvyšší jako Spasitele. Tuto naději v pomoc Tvou Ti předkládám, já, v Tebe věřící, v Tebe doufající člověk . . .

Vydání moci Boží

Bože -

Jsi rozprostřen nad životem jak andělská křídla nad děťátkem, které se rodí nebo musí opustit svět.

Jsi věčná Moudrost a všudypřítomný Duch vládnoucí hlubinám a nesmrtelným podstatám všeho a všech.

Miluješ úžasnou, dokonalou láskou kolem sebe celý hvězdný svět s každým atomem hmot.

Naplňuješ každý důlek Země živým pohybem růstu, klíčením semen, rozvíjením krásy - člověka myšlením a poznáváním životních cest.

Jsi Tvůrcem rozumu a Stvořitelem krásy lásky, Božskou Prozřetelností věčnosti.

Znáš lidskou duši jako vlastní dlaň, jak orlice mláďata, vlaštovka krov, k němuž denně zalétá.

Znáš východisko ze všech spletí cest života, ve své ruce máš pravou nitku k odvinutí těžkých lidských osudů.

Jsi nejvyšším Otcem i Matkou člověku.

Jsi vždy Slovo první, na Něž čekají tvůrčí pracovníci jako na vnitřní pokyn k dílu života.

Stvořil jsi květ pro krásu, Slunce pro teplo a jas, zrno pro užitek a člověka pro vedení Země.

Bdíš, když všichni usínají v odpočinku a tichu se složenýma rukama.

Jsi Pánem nebe i Země - Nejvyšší, Věčný, Všemohoucí - všechen životů život; obraz Země je viditelný ve vesmíru, protože je dílem Tvým.

Člověče - žiješ - jsi - protože tvým životem je Bůh.

Modlitba za obrácení duše k Bohu

Bože všemohoucí, modlím se k Tobě a vzývám tě, Otče, Synu, i Duchu svatý, který jsi učinil člověka.

Vložil jsi do jeho ducha mnoho schopností, aby on spojen s Tebou na Tvém tvůrčím díle spolupracoval. Určil jsi mu i čas, v němž dílo má započít, je rozvíjet i naplnit určenými úkoly. Vložil jsi na jeho ducha šat těla, aby působil ve hmotě, ji svou duší zjemnil, ji přizpůsobil Tvé kráse a lásce.

Avšak žel, s přijetím těla vstoupil do sil, které jej zdržují od určené práce nebo mu ji ztíží i znemožní. Vytkl jsi člověku jasný a pevný plán cesty k němu. Mnozí se však vymykají tomuto řádu a dopřávají v sobě místa rušivým vlivům, silám hrubé temnoty ducha.

Neznám tajemství, proč se tak děje, jsou mi však známy zřejmé úkazy práce rušitelů i škůdců. Rmoutí mne, že tak mnoho duší těmto silám podléhá, je sebou šíří dál.

I duše, na niž myslím a za niž se přimlouvám, odklonila se od dobré cesty, podlehla nesprávným představám, vlivům zlého. Rád bych jí pomohl zpět na lepší cestu, uvedl ji do víry a vrátil Tvé náruči moudrosti a lásky. Mé snahy se však tříští o její vnitřní chlad, lhostejnost a tvrdý krunýř srdce. Mé síly nestačí k obrácení, napravení jejich chybných cest.

Proto volám k Tobě, Bože všemohoucí, s úpěnlivými prosbami:

Rozpomeň se na duši, za niž prosím. Je jako člověk tonoucí ve vlnách, sám neschopen se zachránit. Pomoz svou milostí na pevný břeh života. Pošli mu záchrannou loď ku pomoci a na ní jej nechej převést do přístavu víry a lásky, do života důstojného člověku.

Nechť je šťastno nebe nad jeho obrácením. Nechť se jím rozšíří řady moudrých, láskyplných pracovníků Tvého díla.

Nechť svítí světla v temnotách a člověk plní svůj úkol. Nechť jsi v něm oslaven - jeho Stvořitel - Bůh všemohoucí.

Modlitba výlučná, osvobozovací

Všemohoucí Otče nebeský, dobrotivý Otče můj, prosím Tě vroucně, úpěnlivě a z celé síly duše své:

Slituj se nad mým bratrem a dej mu ze své moci a síly vyjít nečistému duchu, který do něho vstoupil a chce jej ovládnout. Slituj se, aby jeho duše neupadla v temnotu a mohla dosáhnout očištění cestou milostí, které uděluješ přes Syna svého, Ježíše Krista - Spasitele.

Přesvatá Matko nebeská, dobrotivá Matko naše, i Tebe prosím o pomoc, aby Tvá přímluva zesílila mou prosbu a můj bratr byl zachráněn pro život čistý a pokojný, užitečný, pro život v Synu Tvém, Ježíši Kristu.

Vděčné díky Vám, Otče a Matko, za všechno, co jste činili a činíte ve jménu lásky své pro nás!

Za pomoc duším

Pane můj, Kriste, projevená Lásko Boha, ujmi se v této chvíli mé mysli, srdce i slova. Naplň je sebou a učiň je cestami, po nichž Tvá síla, moudrost a láska, Tvé mocné vlivy a Tvé přemocné působení letí andělskými křídly až nad propasti pádu lidských duší.

Zmocni se ve mně toho, co je ve mně z Tebe. Vyzvedni všechno a naplň sebou, ať všechno, co v této chvíli budu konat, myslet, cítit a promlouvat, vyjadřuje Tebe - Tebe dává světu a tak pomáhá Tvému dílu záchrany člověka a světa. Tak, jako jsi mě poučoval a dával pokyny, a co jsem dokázal pochopit a přijmout, co bylo ve mně jako moudrost, láska, cit, ochota ke službě, dával jsem k dispozici. Jestliže jsem dostatečně neporozuměl, prosím Tě, oprav mé myšlení i představy a učiň je dokonalými.

Podle Tvých pokynů začal jsem pracovat. S Tvým vedením chci jít dál ve jménu, práci a poslání služebníka božího. Jestliže z mé dosavadní práce nevyšlo velké, krásné a svaté, co vzejít mělo, jestliže jsem nedostatečně pracoval a chápal, prosím Tě, odpusť a nezazlívej mi. Zase vezmi v úvahu podmínky, ve kterých žiji a pracuji ve své rodině, nejbližším životním okruhu i ve světě mezi křesťany, mezi lidmi dobrými i zlými.

Odpusť a naprav všechno. Tam, kde jsem nemohl nebo nedokázal nalít božské, nalej v tu chvíli sám. Mé neobratné ruce obracej, vkládej do svých, aby vše bylo dobré, jako když děťátko položí svou ručku do rukou matky k vedení cestou, v níž je položena životní moudrost zkušeností a poznání bolesti.

Má oddanost a láska k Tobě nechť mne provází na další cestě a postaví mne k práci ještě pevněji - naučí mne pokorněji sloužit všemu a všem. Tvá všemohoucí mysl je tak otevřená, že do ní může vstoupit každý, kdo je Tobě blízko, kdo Tě hledá a zobrazuje svým životem. Tvá moudrost volá k poznání všech Tvých úžasných plánů, do kterých je položen život Země i člověka.

Dovol mi, abych, až budu vystupovat k Tobě, mohl vzít s sebou za ruku všechny, které jsi ke mně přivedl, aby mé slovo jim sdělilo něco o Tobě i o životě. Nechci být u Tebe a v Tobě sám. Vedu je za ruku k Tobě a prosím:

Uvolni jim místo ve své mysli, ať se naplní její přesvatou moudrostí, ať v ní spočinou. Tvá přesvatá moudrost nechť se vylévá na všechny. Vkládej se do člověka, který Tě volá nejen jménem a věří v Tebe jako Krista, ale který Ti především rozumí a ví, kdo v Tobě přišel a působí u lidstva, u každého tvora Země.

Přivádím Ti a vždy Ti chci přivádět ty nejlepší duše a spojit je s Tvou myslí, s Tvým srdcem, s Tvýma rukama. Nechť tato má služba stane se Ti pomocníkem záchrany duší. Pokládám svou službu této svaté věci jako malé oběti, které lze dát jako práci věnovanou jen Bohu, Jeho svatým programům v tomto čase nesoucím pomoc celé Zemi, utišení jejího utrpení, zastavení bloudění všech poutníků na jejich cestách.

Spoj se s mou duchovní prací a službami lidu i Zemi a zapoj na ni i své služebníky - anděle i všechny svaté a velké génie, kteří v tomto čase sestupují k Zemi a lidstvu, aby snesli světlo, jas, mír a pokoj.

Zapoj má slova na všechna slova andělská i Tvá, která znějí v prostoru Země i tam, kam pozemské oči nevidí. Zapoj mě na všechna slova Tvá, mocná, vlivná a milostivá, jimiž proudí láska Boží do života lidí, pokoj a mír Zemi, a do vesmírného života vstupuje krásná budoucnost.

Díky Tobě na věky!

Modlitba přímluvná

Bože, Otče můj, jsem přímluvcem před Tebou, a víc než kdy jindy jsem Tě prosíval, prosím Tě celým srdcem, abys vztáhl svou žehnající pravici nad život a osud Tobě neznámého a mnou milovaného člověka (uvést jméno).

Vyprošuji pro něho Tvou zvláštní ochranu a pomoc, sílu, jíž by se jeho tělesný život rozvíjel a naplňoval dobrem a moudrostí.

Vyprošuji pro něho dar Ducha svatého, jenž zpevní, rozšíří a prohloubí jeho duševní vědomí, vloží v ně světlo víry a naděje i krásu lásky k Bohu všemohoucímu.

Vyprošuji pro něho milost jeho Spasitele, Ježíše Krista, aby ho v nejkratším čase dovedla na místa vykoupená Jeho obětí a oblékla do bílého šatu svatosti duše.

Vzdávám Ti díky a dobrořečím Tobě, Bože, Otče můj. Nechť jsi oslavován ve všech a všemi na věky!

Modlitba před úkolem mateřským

Matko Boží! Velká Ochránkyně života!

Tvé jméno je na rtech mnohých matek lidských, které Tě volají a vzývají, když doléhají na ně nesčetné bolesti těla i duše, mnohé obavy, úzkosti i bázeň o osudy svěřených dětí, které jim Pán Bůh svěřil do ochrany a dal jim je k vychování.

Když si uvědomuji, jak velký úkol je přede mnou, obracím se k Tobě, Matko Boží, a celým srdcem Tě prosím o pomoc. Jsi předobrá a přelaskavá a s porozuměním i soucitem se díváš k nám dolů na Zem na všechny matky lidské. Pohlížej i na mne a pozoruj můj život. Dívej se, jak mnohdy jsem plna bolestí a obav, a jak nyní, když očekávám příchod děťátka do své náruče, se do hloubi duše chvěji a s úzkostí očekávám tento okamžik.

Předobrá Matko Boží, stůj při mně v těžké chvíli a zahal mne pláštěm své mocné ochrany, abych dobře a pokojně překonala všechno bolestné a obtížné, co mne očekává v mém mateřství.

Kéž Tvá ruka spočine na mém čele, setře krůpěje bolestného potu a ukrátí chvíle tělesné bolesti a duševní úzkosti, myšlenkového neklidu. Kéž Tvá láskyplná náruč vydá posilu a pomoc pro mne. Kéž je mi blízká tak, že pocítím ve své duši klid a pevnou statečnost i odpovědnost za duši mi svěřenou. Kéž usídlí se v srdci blaženost lásky mateřské při prvním spatření mého děťátka a nikdy z mého srdce nevyprchá, nikdy neochladne a stane se světélkem pro oči mých dětí, Bohem mi darovaných k mé radosti.

Předobrá Matko Boží, jsi mi útočištěm, nadějí, posilou duše i těla od této chvíle po celý můj život na Zemi. Tebe budu volat, Tobě důvěřovat a očekávat Tvou pomoc. Střez mé kroky, pomáhej mi v úkolech mateřských, žehnej mým dětem a přiveď nás všechny k Ježíši Kristu.

Modlitba matky za dítě

Bože, Otče můj, hluboce oceňuji a vážím si důvěry, kterou jsi mi projevil tím, že jsi vložil do mých rukou útlou rostlinku - dětskou duši, abych jí umožnila růst zde na Zemi, vývin v krásný pevný strom s květy i plody, stala se duší čistou a Tobě milou. Toužím z celého srdce, abych splnila Tvé přání a zhostila se svého úkolu co nejlépe.

Avšak sama jsem nedokonalá, neznalá plně všeho potřebného k rozvití dětské duše, co podmiňuje její zdárný růst a učiní z ní moudrého, dobrého a čistého člověka. Obávám se, že nenajdu včas pravé slovo, které by dalo pevný směr krokům mého dítěte, dobře a pravdivě osvětlilo všechny věci života i jeho práci jako člověka. Obávám se, že nemám sil, abych pevně podepřela mladý stromek a on stál pevně v každém větru i vší nepohodě lidského života.

S touto obavou se svěřuji Tobě, moudrý Otče můj. Ty bdíš nad výchovou všech lidí, otcovsky i mateřsky se o ně staráš a znáš nejlépe nesnadné úkoly rodičů. Přeji si vroucně, abys mi pomáhal svou milostí v mých úkolech u dítěte, posiloval mě pro ně a vkládal do mne myšlenky i slova dítěti nejpotřebnější.

Nemám jiné touhy než vychovat dítě v člověka, který by byl Zemi požehnáním, lidem ku pomoci a Tobě pro radost.

Bože, Otče můj, buď milostiv mně i mému dítěti, žehnej mé práci u něho, žehnej jeho životu na Zemi.

Modlitba za dítě

Pane, Bože, Otče náš, jenž jsi na nebesích!

Tak jako Ty s láskou myslíš na všechny lidské bytosti a o ně pečuješ, tak jako ze své lásky je posíláš za obtížnými úkoly do Země, aby poznaly dobré a naučily se rozeznávat a volit správnou cestu života, tak jako je s láskou posíláš v podobě maličkých dítek do náruče matek a otců - tak my je zde na Zemi s láskou přijímáme a vítáme do svých řad každého, kdo je poslán od Tebe.

Uvědomujeme si závažnost jejich poslání a vstupu do Země jak pro jejich vlastní život, tak i pro všechny lidi, pro celý svět, neboť jejich život buď posílí anebo rozšíří Boží království lásky a pokoje. Věříce ve Tvou lásku a poznávajíce ji v Ježíši Kristu, prosíme Tě z celého srdce, abys toto maličké dítko, jež jsi poslal do Země, nepřestal mít v paměti po celý čas jeho působení na Zemi, aby z jeho života vzešlo dobro jako símě i jako plod.

Prosíme Tě, abys vylil na ně v tuto chvíli posvěcenou a požehnanou vodu, která je vodou Tvých milostí, vodu, do níž je vylito Tvé slitování s každým člověkem, i Tvá láska k němu.

Prosíme Tě, požehnej jeho narození, požehnej jeho sestoupení do Země, požehnej všechny jeho kroky a činy, aby byly k Tvé cti, aby rozmnožovaly lásku na této Zemi.

Buď přízniv jeho životu a vtiskni mu znamení spásy, jež zdobí čela věrných božích přátel, vyznavačů svatého jména Ježíš Kristus, jména Boha lásky a naděje všech lidských duší. Vlož toto dítko do náruče andělů lásky a pokoje, aby se z něho stal člověk, který bude vzorem života dobrého křesťana. Z hloubi duše své Ti děkujeme za všechno, co pro toto dítě činíš nyní a učiníš v budoucnosti jeho života. Amen.

A ty, milé dítko, buď vítáno mezi námi a začni žít podle svatých vzorů Ježíše a Marie. Konej skutky, jež jsou uloženy těm, kdo Boha milují a Jemu věnují svůj život. Prospívej ve všem dobrém a staň se ozdobou Země. Buď radostí svých rodičů i radostí Boží.

Sestup na tebe milost Boží. Vstup do tebe svatá síla vůle, moudrosti a lásky, jež učiní z tvého života život čistý a svatý, jak si přeje Bůh sám. Požehnání Boží buď nad tebou i s tebou po celý život. Buď ti dána ochrana svaté Panny Marie před úklady zla a poskvrněním duše. Přízeň dobrých a svatých duchů usnadní tobě těžké životní úkoly. Pomoc andělská nechť je ti vždy blízká. Amen.

Nechť také vám, rodičové, je dána od všemohoucího Pána našeho, Otce, Syna, i Ducha svatého, síla duše i těla a svatá trpělivost k přemáhání všech obtíží spojených s výchovou dítěte. Amen.

Děkujeme Ti, Bože Otče, Synu, i Duchu svatý, za všechny milosti. Amen.

Prosba za rodinu

Bože všemohoucí, dobrotivý Otče, vyprošuji si u Tebe pokoj a lásku rodiny.

Pro Ježíše Krista žehnej jí, pomáhej, ochraňuj, buď jí milostiv - a učiň z ní rodinu svou.

Modlitba za trpící

Dobrotivý Kriste. Neklidné je lidské srdce a celá duše je rozbolestněná a zúzkostnělá, nenajde-li cestu k Tobě, k Tvé láskyplné pomoci. Ty víš, jak je těžko cestu k Tobě nalézt, poznat Tvou lásku a pochopit ji. Víš, jak je nesnadné utěšovat se Tvou pomocí, když všechno dobré děláš ve skrytu a nejtišší tichosti, že není tušení o tom, že podpíráš každý krok těžkou cestou zemdleného člověka, vedeš jej v bezpečí své náruče, v krásnou budoucnost.

Znáš cestu k Tobě i duchovní nevědomost člověka, ztěžující, poutající jej k Zemi osudem vyhnance z ráje. Víš, co přináší člověku každá hodina života. Slyšíš jeho vzdechy, vidíš slzy a sleduješ zápasy. Nic není před Tebou skryto. Proto jistě znáš, čím a proč trpí duše, za niž Tě prosím.

Předlož Otci její utrpení, její celý stav, cestu, jíž šla, jde a má dále jít. Kéž dosáhne milosti a uslyší v nitru Tvůj tichounký hlas, beze slov promlouvající, laskavě a útěšně.

Kéž vyjasní se zachmuřené nebe jejího života. Kéž na něm zazáří slunce Tvé lásky i hvězdy Tvého slitování. Kéž se z něho snese blahodárný tichý déšť Tvé síly, který ji vzpřímí, zpevní, vleje důvěru v očekávání přímé účinné pomoci, obratu věcí k dobrému.

Přispěchejte, svatí andělé, s nebeským darem pomoci Boží. Kristu ode mne vezměte a Jeho lásce předložte můj hluboký, vroucí dík.

Modlitba za nemocné

Ježíši Kriste, v Tebe jsem vložil víru, naději i lásku svou k Bohu. Do Tvých rukou jsem složil také břímě života, přijaté v den zrození na Zemi.

Ty předobře znáš, co člověka bolí a tíží. Jistě znáš a rozumíš úzkosti mého srdce. Bolestný je pro mne pohled na nemocného člověka. Jeho bolest, slabost a bezmocnost se mne hluboce dotýkají, vedou mě k prosbám za něho k hledání pomoci u Tebe, Boha dobrotivého a všemohoucího.

Vztáhni svou mocnou pravici k vyslání síly žehnající i uzdravující tělo i duši člověka. Vzpomeň, Dobrotivý, své těžké cesty údělem lidí na Zemi. Vzpomeň soucitu, který Tě vedl k trpícím nemocným, jejichž volání a prosby o pomoc Tě ze všech stran obklopovaly. Vzpomeň, že jsi pomáhal, léčil, hojil, uzdravoval, vydával pro ně sílu své zázračné moci.

Nemoc, slabost a zemdlenost dál lidské tělo tísní, znemožňují plnění mnohých úkolů. Dál a ještě více a stále je třeba Tvé pomoci. Jsi jediný Dobrotivý, a proto všechnu pomoc, úlevu a zklidnění čekám od Tebe.

Vyšli onen uzdravující paprsek své síly člověku, za něhož Tě prosím. Dej mu zázračný svůj dotek, aby jej posílil. Ať zklidnění, víra a důvěra v Tebe naplní jeho srdce a síla Tvá dá tělu nový pohyb k životu, k cestě v práci a službách. Nechť i já jsem šťasten z Tvé milosti a z duše volám:

Díky, díky Tobě, Ježíši Kriste, žes vyslyšel prosebníka svého.

Pomoc nemocným

Podle pokynů Pána a z Boží Jeho lásky předávám Ti (uvést jméno) doteky mocí Krista k tvé posile a uzdravení. Vyzařuji na tebe proudy sférických sil, vložených Pánem do mých fyzickoduševních center pro pomoc trpícím.

Vydávám ti přímou a účinnou pomoc Kristovu. Vydávám ti úlevu v nemoci i sílu k uzdravení těla i duše.

Modlitba a úkon k uzdravování

Předávám ti od Pána Ježíše Krista, Ducha svatého a Otce našeho, dotek léčivé, tělo i duši posilující a uzdravující síly a energie nejvyššího Boha, Ducha, a věčného zdraví, věčné mladosti a nesmrtelnosti. Nechť tvá duše i tělo znovu se vzchopí a postaví do lidské pozemské cesty k pokračování ve službě, v práci a vydávání víry a lásky, ku pomoci a podpoře tvé rodiny, tvých přátel a všeho božího lidu - i pro národ a celé lidstvo na Zemi i v neviditelnu. Žij v laskavé dobrotě, modlitbě i obětavé službě.

Pán s tebou . . .

Za chléb Země

Bože, Tvůrče života, Dárče sil a mocí, které jej naplňují zázraky růstu a rozkvétání, všeho pohybu a dobrého vývoje - vším krásným a velkým jsi na Zemi zjevován, v jejím tajemství jsi živý a s námi jednající Bůh s laskavostí Otce, s přísností Zákonodárce.

Z Tvých rukou vychází kouzelné dílo života Země, jímž ona je obrazem barev, tvarů a vůní, je jedním zářícím drahokamem vesmíru. Je krásná, tajemně tvůrčí a jako prostý květ líbezná i velmi vážná s podzimním klínem plodů. V ní i nejmenší semeno a zrno stává se vládcem nad hmotou, vítězí nad tíhou hlíny, nad ni se pozvedne jako podivuhodný tvar a bohatý klas.

I všechen chléb Země je Tvá a Tebou ztvárněná síla, posvátná životodárnost. Proto jen u Tebe a v Tobě ji hledáme, kdykoli se nám zdá, že ochabuje pramen a Země se jeví jako matka trpící nedostatkem chleba pro rodinu.

Projevujeme Ti přání, svou prosbu k Tobě:

Bože, Otče náš, vlož dobrý, Tebou požehnaný chléb do rukou všem matkám Země, aby jej daly na lidské stoly v čas tento i budoucí. S ním dej sílu pro všechny těžké cesty, jimiž člověk prochází.

Posílej blahodárné deště k Zemi a vzkleň nad ní i modrou oblohu, ať zjasní a zklidní se její život a dá ve všem jen dobré úrody, a tak aby byl chléb k posílení, čistá voda k osvěžení, květy pro radost a sladké hrozny z vinic Páně . . .