Stěží lze slovem formulovat
požadavky, jaké klade nová hodina času a Boží strana svou činností na stranu
lidskou, aby jejich splněním umožnila včasný přísun duchovní pomoci Zemi. Je
však nutností se s nimi v jejich lidsky srozumitelné formě seznámit. Je
nezbytné si uvědomit, že je třeba:
Zesílit a rozšířit aktivity duchovního života osobního
i v každém větším nebo malém duchovním sboru, shromáždění, hnutí, ve skupinách
nebo velkém církevním společenství.
Zvýšit,
prohloubit a zkvalitnit úsilí o dokončení stavby charakteru člověka
a její rychlá realizace.
Zvednout
lidské mravní základny do rovin, v nichž není hrubých přestupků
ani proti společenským normám obecného soužití, kde je naprostou samozřejmostí
úcta, kázeň, ohleduplnost, ochota a laskavost, šetření každého života,
respektování názorových diferencí.
Stále
stupňovat snahy o vnitřní zušlechtění a celkové zjemnění vystupování
a jednání v každé situaci i provokaci.
Hledat cesty k odkrytí dosud neznámých
příčin dění v psychice člověka
i v jeho osudových problematikách osobních i světových.
Rozvíjet zájem o pravou a čistou mystiku
a dosahovat její osobní realizace,
proměnit ji ve skutečnost.
Navazovat spojení s každým duchovně
myslícím člověkem kontakty osobními
i v rámci náboženských celků a jejich organizací jakékoli formy dobré i
nevhodné.
Sloužit
duchovními výklady a poučováním těch, kdo o ně žádají nebo projevují aspoň
částečný zájem o duchovní vědy a pravdy známé i dosud utajené.
Zaměřit celý životní styl na duchovní
rovinu, na jemný, vysoce ušlechtilý
a přitom nevtíravý, nenásilný, neokázalý lidský projev.
Nově pojímat Boha i člověka v jejich
tajemných a podivuhodných vazbách na život,
všechno dění pozemské i vyšší.
Nově, daleko zasvěceněji přistupovat k
mysteriím křesťanství.
Nově chápat Krista v Jeho kosmických
funkcích a poslání, u lidstva zvlášť.
Promlouvat k Němu nové slovo z lidských
prostorů v přiznání se k Jeho cestě,
životní Moudrosti i zákonům Lásky, které vytyčuje pro současnost i budoucnost.
Dosahovat hlubších a dokonalejších
vnitřních i vnějších způsobů zbožnosti.
Přejít do činnosti vyhraněně kladné,
nesoucí mír, lásku lidskou i univerzální,
bohatství poznatků vyšších skutečností, rozvíjení psychiky ušlechtilou
a moudrou činností.
Odstranit překážky dorozumění a míru
národů a ras.
Vybudovat hustou pevnou síť ze sil a
myšlenek duchovních, rozprostírat ji na místa,
kde je ohrožen mír a víra v Boha, narušován vztah k Němu.
Pracovat a obětovat, nač stačí duševní
síla a tělo.
Připravovat ze svého místa a
dosažitelnými prostředky lidskými i duchovními
nový život lidstva.
Vyšší
formou a dokonaleji vyjadřovat sebe v myšlení i slovu, celý smysl života
lidství
obecně i v jeho vztahu k Božství.
Přesunovat
duchovní život z chrámových center do denního života ke každé činnosti,
do všední práce, k myšlení, citu, slovu i k vnějším projevům lásky.
Vytvořit
duchovní společenství bez vnějších organizací, jen s hlubokou, bohatou náplní
programů pomoci lidstvu duchovní cestou.
Provádět intenzivní činnost modlitební
nejvyšší úrovně myslitelské, formulační
i reprodukční.
Vytrvale a důsledně, přísně sebou i druhými
kontrolovat plnění dobrovolných
duchovních i lidských závazků, položených zcela do služeb Kristu.
Boží
strana vede, řídí, kontroluje a rozhoduje. Její řeč je proto přísná, strohá a
jasná. Je oznámením skutečností, faktů, které jsou nebo se připravují jimi se
stát. Boží strana má nejvyšší dispozice pro každý zásah, čin, realizaci. Její
chtění je současně jeho uskutečněním; vyhlášením požadavku zaslíbí jeho
splnění. Její podpora věci, na níž záleží a o niž jde, je jediným absolutním
předpokladem realizace každého záměru, plánu, programu, který kdekoli a jakkoli
stanoví.
Do programu
nového desetiletí* Boží strana vkládá:
Působení zvláštní milostí pomáhající a
zachraňující.
Čas
možné a nutné obnovy duchovního vědomí člověka při zachování jeho dosavadního
tělesného zjevu a všech současných podmínek pozemského života.
Nekompromisní požadavek plného respektování
Božích řádů života, jejich přijetí
a realizování aspoň jednou třetinou lidstva.
Upřesněné, správné a vystihující
formulace definic a pojmů dobra a zla,
aby nastalo jejich rozlišení a tím možnost spravedlivého soudu života lidstva
i ze stran pozemských.
Hodnocení výsledků činnosti lidstva v
jejím kladu i záporu
navršených za dobu pěti tisíciletí.
Určení rozsahu záchranných akcí, které
mají udržet život na Zemi v kritických
až zkázonosných chvílích nebezpečí přicházejícího z kosmického prostoru
i z nitra Země a také od lidstva, které
překračuje hranice dovolených, na Zemi možných
experimentů s hmotou.
Rozdělení lidstva do tří hlavních skupin:
věřící – nevěřící – lhostejné k duchovním kvalitám a Bohu.
Roztřídění věřících do tří kategorií:
věřící začátečníky, přecházející teprve od nevěry k víře –
věřící nižšího i vyššího průměru –
duchovní myslitele, mystiky, naplňovatele cest lásky a moudrosti
ve všech jejich aspektech a také vědomého spojení s Kristem
některou z možných či daných forem charismat.
Rozdělení nevěřících na:
filozofy v mezích rozumu – vcelku neškodné skeptiky –
přímé a tvrdé popírače duchovní existence a Boha.
Rozdělení lhostejných na:
duše ještě nevědomé – slabé myslitele – nenapravitelné hříšníky.
Rozhodnutí o dalších možnostech i
nemožnostech jejich postupu nebo zařazení
do budoucí činnosti rámců kosmických s odstupňovaným významem úloh a úkolů.
Vymezení prostoru duchovní působnosti na
Zemi lidem k tomu pověřeným
přímou Mocí Boží shůry.
Určení míst ke shromažďování lidu za
účelem zvláštních zbožností a projevů víry
a úcty k Božství, aby tato místa mohla být pronikána duchovním Světlem
a lidé jím byli ozářeni, posvěceni.
Vytvoření
stálého i přechodného sídla pro andělské mocnosti v nadhmotném prostoru
Země i přímo uprostřed lidí k řízení
záchranných akcí i kontrole a dohledu nad každým
pohybem ve hmotě i v myšlenkovém světě lidstva.
Vybudování ústředního centra, do něhož se
soustředí síly a moci autority Krista,
sestupujícího z nejvyššího duchovního
jsoucna k prostoupení celého hmotného kosmu,
které začíná od Země a člověka a odtud se poline dál
a dál jako paprsky
jednou zažehnutého světla do velkých září.
Přeskupení
různých sférických (hvězdných) vlivů na život lidstva, omezení jejich zásahů
do povahové skladby jednotlivců i celých
národních skupin předznamenávajících jejich
osudy neblaze, rušivě, tvrdě.
Zřízení neobvyklé technické kosmické
služby, kterou vykonávají jí pověřené
inteligentní bytosti Zemi blízkých planet,
aby chránily obyvatele Země a usnadňovaly
jim přestupy, přechody do jiných životních prostorů.
Velké rozvinutí psychické stránky
lidstva.
Uplatnění
zatím jen zčásti známých duševních schopností a duchovních vloh člověka,
které pronikavě změní dosavadní představy o životě, dají vyšší vědění sahající
ke kořenu nejednoho tajemství.
Zvýšený zájem o duchovní vědy všech
obsahů na celém světě.
Poslední střetnutí pravdy s pravdami
neúplnými, relativními i zcela klamnými,
s nesprávným pojetím a výkladem věcí života, duše i těla.
Zesílení úporných zápasů na všech polích
ideologií formujících život Země
do určitých systémů, řádů, významů a důležitostí.
Vyrovnání velkých majetkových diferencí.
Odnětí moci zlatu.
Nezdar všem nečestným spekulacím.
Omezení přílivu lidí do Země zrozením se v
ní dosavadním fyziologickým postupem
a zákonitostmi biologických vývojů.
Přesné
určení počtu lidí, kteří se mají a smí do Země zrodit i z ní v blízké době
odejít.
Začátky proměn hmoty ve sférické
spektrální energie úžasné tvárlivosti, nosnosti
i podivuhodných zákonitostí proměn svých podstat i nástavby.
Přenesení vědomí z fyzického těla do těla
z éterických hmot, které se vytvářelo,
budovalo celá tisíciletí a dochází ke stadiím konečné formové i funkční
stabilizace
dané na další věk života člověka v jemnějším tvarovém jsoucnu.
Silné nápory na myšlení lidstva různými,
dříve neznámými jevy a událostmi,
které jsou znamením kritického a rozhodujícího času, přelomu epoch, předzvěstí
nových kultur, nových náboženství.
Ukončení vědeckých experimentů s hmotou
za účelem ničení.
Uzavírání posmrtných očistců jako již
nevhodné formy řešení lidských vin
a nedokonalostí, chyb a omylů.
Rychlý až okamžitý dopad následků zlých
činů na jejich strůjce i realizátory;
trestné sankce nelze vsunovat do žádného
jiného prostoru a času, protože každý má být
jako nový a dokonaleji uspořádán láskou a mírem.
Neplatnost starých náboženských kultů a
uctívání Božství přes hmotné předměty.
Navršení a tím ukončení lhůty dané
člověku pro pokání, očistu, obrodu
a částečné posvěcení jednoduchými pomocnými prostředky.
Přenesení soudu nad člověkem v kritické
chvíli jeho výsunu z těla z vyšších míst,
kde se dosud odehrával, přímo do prostoru, kde onen člověk působil, jednal,
hřešil
nebo vytvářel životní hodnoty.
Rozsáhlé přípravy na všech místech Zemi
blízkého kosmu k přesunu lidstva
do jiného prostoru existence.
Přísnou
kontrolu vší dosavadní duchovní služby církví a všech náboženských
společností.
Přísnou kritiku vši nedokonalosti i přímé
škodlivosti nesprávných ideových
náboženských výkladů i práce.
Překonání úzké dogmatiky všude, kde
působí a uzavírá do dětských představ rozumu
i srdce člověka, omezuje pohled do univerzální říše jeho existence.
Velké vnější změny v organizaci
křesťanství.
Ústup od vyhraněných názorových diferencí
se slabým obsahem vědění.
Rozvolnění dosavadních forem projevu víry
a zbožnosti i pojmových struktur
jejich vyjádření.
Určení rozsahu duchovní moci kněžské a
kazatelské konané pod určitým jménem
a v určitém místě v příznivých i nepříznivých podmínkách a s přihlédnutím
ke stavu těch, jimž se duchovní funkcí slouží a pomáhá.
Zanikání vysokých duchovních úřadů a
titulů náboženského charakteru
pro nemožnost přesunutí jich do nového času
a s novým řešením záležitostí lidské duše
a celkového duchovního postupu člověka.
Odevzdání
každé pozemsky laděné duchovní autority do rukou autority jediné – Krista.
Přenesení odpovědnosti za náboženské
myšlení, představy a způsob projevu víry
na každého věřícího osobně a k samostatné manipulaci s vlastními problémy
a vnitřním stavem.
Výchovu k vlastní vnitřní vyspělosti
osobním přičiněním i přímým působením
na každého jedince vlivy jeho vyšších duchovních strážců a učitelů
a nejvíce Učitele nejvyššího – Ochránce a Božského rádce každého člověka –
Krista.
Nekompromisní požadavek Boží strany,
který stanoví:
Ukončení válek křesťanských národů.
Uklidnění všech různě laděných rasových
revolt.
Vymizení všech revolucí.
Utišení bouří všeho hrubého zla.
Zastavení ničení všech hodnot mravních,
náboženských i hmotných.
Vypracování nových řádů soužití, nových
programů lidstva.
Vypracování nových systémů, které je
uskuteční, uplatní a připraví tak
další vývojové etapy lidstva v kosmickém čase a prostoru nadhmotném.
Program
Boží Moudrosti přináší jako dar a milost nové hodině času:
Uvolnění myšlenkových sil z centra jejich zdrojů v
Bohu.
Vydání jich lidstvu pro rozvinutí jeho
myšlení a tím vzestup inteligence
a vývin vnitřní vyšší moudrosti.
Příliv inspirací k myšlenkové činnosti,
která dokáže zpracovat
neobvyklá témata dotýkající se tajemství skladby života člověka, Země a kosmu
v jejich duchovních skutečnostech.
Možnost navázání spojení s vyššími světy
ještě hmotnými, ale s jemnější strukturou
zákonitostí a dokonalejší skladbou prvků a látek životně důležitých,
které tvoří základní i vyšší stavby buněčných systémů těl více produchovněných
než je tělo lidské, pozemské.
Předpoklad
pro navázání vyšších dorozumění s bytostnými inteligencemi vyšších sfér.
Rozvinutí technických kosmických úkolů
lidstva.
Rozšíření celkového vědění do značné
hloubky, která umožní pozdější spojení
obydlených kosmických světů v jednu velkou životní říši vesmírných rozměrů
s jednotnými systémy a řády soužití.
Prostupování každého člověka a pak
postupně celé živé přírody
duchovními aspekty života, které všechno zjemní a zušlechtí, zdokonalí tvar
a zpevní jeho skladbu pro jeho trvání delší než jaké má.
Osvícení rozumu do té míry, aby byl
schopen a hoden přijímat rozum Božský,
Ducha Svatého, který vede, řídí malá i velká centra vesmírné činnosti kladné
a v idejích lásky.
Dobudování tělesných složek, které budou
i nadále pevnou kostrou
bytostného tvarového jsoucna i pro nový tvůrčí věk.
Postavení víry ve skutečnost Boha na
nejvyšší místo v myšlení, cítění, slovu i činu.
Poznání Boha jako programu všech věků,
cíl nejbližší i vzdálený jako tajemství Bytí,
jako skutečnost bezčasé Věčnosti.
Rozprostření nesmírných možností k vzestupu
člověka do rovin andělství
a z nich pak ke zbožštění, které se rozvíjí do stupňů nekonečných.
Světlo na cestu těm, kdo volí cesty
nesnadné, k vysokým horám Moudrosti Boží,
k pramenům božsky projevené Lásky.
Vedení všech, kdo chtějí být vedeni Boží
radou, Boží Láskou, Boží pravicí.
Rychlé zušlechtění každému, kdo si je
vědom lidské nedokonalosti
a touží upřímně a vytrvale být dokonalým v Kristu duší i tělem.
Pomoc
v každé nesnadnosti, v problému osobního života, je‑li zaměřen na pomoc
všem
a službu Kristu.
Poskytnutí uplatnění v práci na duchovním
poli značných šíří a velkých významů.
Překonání nemocí těla za předpokladu
pevné víry, duchovního vnitřního života
a nevyhledávání prostředků pomoci cestou jinou.
Prožitky mystické, krásné a oblažující
celé vědomí skutečnosti a blízkosti Boha.
Vnitřní síly, které klidní, dávají
možnost mnoho vykonat
a bez umdlení dlouhý čas pracovat.
Odstranění příčin tělesného strádání,
hladu, útisku, ponížení
i velkých utrpení.
Mírové soužití tam, kde se o to lidé
všestranně přičiňují, hledají smír
a bratrské vztahy.
Utišení
bouří na moři beze škody na životech a věcech, oddálení všech jiných pohrom
pro onen čas, kdy lidstvu je dána zvláštní milost posečkání na jeho dobrovolné,
vědomé návraty mysli, srdce i všeho vnějšího konání do lásky lidské i Lásky
Boží.
Programy
Krista mají strohou, jasnou řeč Pána, který dovede mírně a jemně připomenout
povinnosti, závazky a úkoly, ale také pronést nekompromisní rozhodnutí o záležitostech
člověka a tím i dalšího bytostného života, kdekoli je tísněn, narušen nebo
znevážen nedůstojným programem.
Program
Jím narýsovaný určuje:
Délku času
života lidstva na Zemi i jinde.
Obsah jeho
činnosti dobré a kladné.
Každý rámec
životního prostoru lidstva; jeho přesné místo v kosmu
jako dějišti velkých vývojových procesů,
tvůrčích aktů a proměn věcí.
Počet
lidstva na Zemi i jinde.
Jeho
rozdělení do přesně diferencovaných kategorií kvalit vnitřních
i vnější výkonnosti ve službách obecných i specifických.
Hodinu
jejich započetí a ukončení.
Nejvyšší
kontrolu nad nimi.
Konečný a
absolutní posudek jejich výsledků.
Šíři
souvislostí života lidstva s kosmickým děním jiných specifik
poslání a ideových obsahů.
Množství
kosmických bytostí vázaných na pozemské dění.
Vývojové
postupy člověka jedince i celků jako jsou národy a rasy.
Hierarchické
stupně vyšších i nižších řádů andělů zapojených do mesiášských
akcí na Zemi, do velkého díla Spasitele pro vesmír.
Snížení
moci zla, které svírá Zemi a provokuje k násilí, působí mravní zkázu.
Hranice
činnosti negace za kritických situací, jaké přinesl tento čas;
možnosti, cesty, způsoby, formy a všechny
prostředky, jimiž se zachraňuje pobloudilý
i hříšný svět sám svou, i když shůry danou a inspirovanou vše obrozující
aktivitou,
a ty jimiž duchovní světy se svými vůdčími inteligencemi ze svých stran dávají
zvláštní pomoc tomuto času a situacím lidstva v něm.
Vzestup lidstva, jeho výši a promítnutí jí do času
a prostoru, do dění vnitřního i vnějšího
v obraze zjevné činnosti, v mysli a srdci.
Výši a šíři
odpovědnosti stran účastných obrodného procesu na Zemi,
v člověku, pro něho a s ním v čele i na konci.
Místo i čas
k naplnění nedokonaných pokání, očist i celkového zušlechtění lidstva.
Hloubku
nového možného pádu do propasti (trestu) nicoty a zmaru všeho krásného
a ušlechtilého, vznešeného a moudrého, budovaného tisíce let nebo i jeden celý
kosmický tvůrčí věk.
(1971)
Národe
mučedníků a bojovníků za Boží pravdu,
ve
vznešeném, slavnostním patosu Boha chci s tebou hovořit, i tak jednoduše a
přímo, jako mluvívá člověk k člověku o společných problémech, tíživých i
krásných věcech života. Slyš mne ve slovu Otce svého i Pána svých cesta a
života, i v laskavosti své nebeské Matky. Spojili jsme se v jedno jméno, které
je sluncem tvých dnů i zářivou hvězdou, jdeš‑li nočním setměním a v
prostoru hledáš orientaci.
Kristus je toto jediné jméno Boha.
Tys
v tomto jménu křtěn a jím a v něm uveden v život, nad nímž se tyčí kříž i
zmrtvýchvstání Syna. Proto ti náleží vše, co Bůh dává životu v těchto
posvátných znameních: díl Boží Lásky, Moudrosti a vědění. Nadešel čas, kdy toto
velké a svaté, co Bůh dává, má ti být odevzdáno, vloženo do vědomí duše a část
z toho i do tělesných schrán.
Pro tento
jedinečný úkol se k tobě přibližuji, a to velmi blízko: hledím na tě takřka
tváří v tvář. Pravicí se dotýkám čel tvého lidu v celém počtu, kolik se jich v
tobě nalézá. Začínám nejdříve s požehnáním jich všech bez rozdílu, jsou‑li
či nejsou přede mnou skloněna k požehnání, dychtivá mých doteků. Nevyjímám ani
ta, která se dávno i nedávno ode mne odvrátila v jinou stranu, aby jediná
myšlenka nezatoužila spěchat za mnou a ke mně dojít s modlitbou a pokornou prosbou,
když osud tíží, svět všechny hroznými zbraněmi leká, tělo nemocí slábne a z
pozadí se přibližuje na dosah ruky stín smrti.
Znám
každého z tvého lidu, odkud přišel do zrození se v národním soužití a
společenství, jak dlouho v něm žil a kam z něho odešel, když jeho tělu došla
životní látka. Vím, kdo byl kdy komu otcem a matkou, blízkou i vzdálenější
rodinou, kruhem přátel věrných i těch, kdo zrazují a klamou. Vím, jakou ten či
onen prošel výchovou a životní školou zkušeností, měl‑li kolem sebe dobré
vzory, anebo byl hozen na okraje společnosti či žil jako strom, jemuž vichřice
vyvrátila z půdy jeho druhy a on stál na výspě sám. Proto v nahlížení do spleti
tajných příčin hnutí v duších jsem ke všem stále laskavý a všem žehnám. Ještě
jsem neřekl ani bláhovému posměvači Boha, ani pyšnému na svůj lidský um, ani
popírači Božích skutečností, nevěřícímu, ani těm ve velkých pochybnostech, že
je nechci vidět, že je odmítám a vypovídám do těžkých trestů nebo mám pro ně
připravena muka pekelným bran. Ještě svou shovívavost rozšiřuji, milost
prohlubuji a vynalézám pro ni nové formy; ani odpuštění hranici neuzavírám.
Ke komu
jsem však takto neomezeně milostivý? Ke všem, kdo velmi hřeší a propadají
temnotám? O tom ti chci dát poučení, národe velkého a tobě nesmírného poslání,
a proto zvláštního postavení, jímž jsi vyňat až po tuto chvíli z trestných
zákoníků příčin a následků. V čem spočívají tato jedinečná a vzácná privilegia?
Má odpověď ti bude těžká k pochopení, avšak jiná není možná.
Tvé cesty
nemají všední a běžné pozemské zabarvení, ač každý tvůj příslušník je jako
člověk vybaven duší a tělem, rodí se, žije lidsky a za čas mu tělo ochabne a
umírá. Nad tebou však jasně září tajné znaky výlučnosti, vynětí z obecných
hodnocení a souzení pro nedokonalost a viny platnými měřítky. I tento soudní
čas to respektuje a ponechává mi tě v rukou bez námitek, abych rozhodoval o tvé
současnosti i budoucnosti vlastním úradkem.
Tvé cesty a
osudy se vším jejich děním jsou předem stanoveným, a proto předurčeným dramatem
s přesně vyznačenými úlohami se širokými kontexty. Hlavní a vedlejší jejich
myšlenky s přesnými záměry a vysokým zacílením vyvstávají v mé mysli, když
Moudrostí uvažuje a rozmýšlí, jak postavit, jak ohraničit, jakým děním naplnit
zápasy o člověka a jeho postupy. Všechny dramatické události a děje ve tvé
hranici a životě lidu tyto ideje v malé kostce zrcadlí jak studánka hvězdné
nebe. Rozkládají je na tmavá i bílá pole, která se protínají a překrývají, jak
ten či onen historický moment dává zvítězit myšlence dobra nebo ustupuje vládě
myšlenek negativních. Osudy jedinců i rodů v těchto ohniscích promítané nejsou
jen záležitostí těch, kdo je prožívají.
Přiznávám v této chvíli významné pro celé zemské
stvoření, že jsem v tvých dějinách ve zvláštním zpřítomnění a přivtělení k
životu lidu a nejvíce v každém jeho utrpení a útisku zlem. Jsem jako rozdělen v
množství jeho duší a více či méně zabydlen, a přece mimo ně sám a nade vším
svým Duchem. Toto úžasné a fantasticky znějící je tajemstvím Boha. Vydává Sebe
do Svých synů. Jimi žije a pro ně a v nich se Sebe vzdává. Až dorostou v Něm do
zralosti, vyjímá z nich Své Já, aby se jevili jako samostatné individuality
mající už vlastního tvůrčího ducha.
Takto jsem
vychovával od věčnosti boží syny a tento systém i nadále ponechám. Ti, jež
vyvoluji k této boholidské symbióze a do jednoty cesty životem, jsou tímto
mystickým poutem na každém místě své existence vzácní a výluční. Vnější strana
je neliší od prostředí, odlišní jsou stranou vnitřní. Do ní nahlížím jen já a
pak jen ti, kterým přes rameno dovolím podívat se do knihy s pečetěmi
tajemství, do níž kreslím, píši o osudu světů a z ní je předčítám a oznamuji,
co se má stát ve jménu Boha.
Každý národ
má své místo a v něm roli v dějinách světa. Její důležitost a rozsah si
neurčuje sám. Ukládá je rozsudek soudu Boha, jak jej vyřkl v čase pokažení
lidstva před potopou světa. Rozhodnutí bylo přísné a neodvolatelné. Některé
národy poslalo do říší temna a vydalo do zajetí odpůrce programů, jež vytyčuje
Láska. Těla zahynula, ale to, co je činí živými, žije a bude žít dál. Duch
člověka neumírá.
Národe, k
němuž mluvím tato silná slova, tobě je přiřknuta složitá, nesnadná, avšak
vzácná a krásná úloha – zachovat za všech okolností:
duchovní
světlo –
víru v Boha
–
lásku
srdce, mysli a slova –
statečnou
obranu dobra –
obhajobu
spravedlnosti a pravdy –
křest v
Kristu –
život
křesťana –
moudrost a
vědění –
sílu,
odvahu a vzlet ducha –
úctu k
Matce Krista –
oběť za
spásu lidstva.
Pro
zdar tvého díla a neochvějné setrvání v něm je do tvého lidu vložena má silná
duchovní myšlenka, žádnou vlnou odporu a zmaru všeho spjatého s Božím jménem
nevyvratitelná. Pro její zakotvení, upevnění i rozvinutí postavil jsem v tobě
stolec dobrého knížete míru a šlechetnosti – Přemysla (myslitele). Byl povolán
do své funkce od pluhu na znamení, že posláním jeho a založeného rodu a pak z
něj vzešlého národa, je práce zúrodňující místa, kam má být vložena vzácná
setba, kde má vzejít její úroda. Tato služba a práce pro život je odevždy mou
činností. Proto jsem šel k národu hned po boku Přemysla. Jeho mírná tichá vláda
byla úvodem mého vstupu do života národa. Tím jsem hned na počátku národním
dějinám dal tajnou pečeť mysteria.
V této době
však už Země byla pod vládou onoho zlého ducha, jemuž lze dát jméno nehodného
bratra Abelova – Kaina. Ten rozprostíral své vlivy do každého národa, šířil v
něm myšlenky nešlechetné i činy zla. Přemoci jej a vypovědět za hranice národa
a pak celé Země bylo a je jen v moci lásky a dobra. Láska mocné, silné
velikosti ještě tehdy ani nyní nesídlí v duši člověka. Byla z ní po jeho pádu
vyňata a vložena zpět do mne. Byl bez ní slabý jak nalomená třtina a zcela bez
možnosti překonat vlivy, nástrahy a mohutnost zla. Tak začal zápas lva s
beránkem a vlka s ovcí.
Tento obraz
tragických skutečností se v nahuštěné koncentraci promítal i v rodu Pře-myslovců a od něho se vinul dál do rozrůstajícího se
národa. Práce s pluhem Přemyslovým byla proto velmi těžká. Měla zúrodňovat,
zušlechťovat tvrdé půdy mysli a srdce lidí zrozených do pozemského života, poslaných
vytvářet společenství vlasti a v něm domov svůj i pro mne, po čas mé účasti na
zápase s temnými duchy zla. Zabydleli se v Zemi, a proto jsem na ta místa musel
přijít s nimi bojovat. Jaký to byl boj a čím byl projevován na půdě národa, v
němž byl koncentrován a veden, je historií jeho dějin. Chci k tomu říci:
Národe se
mnou tak podivuhodně, tobě až k nepochopení spjatý
zástupným obětním osudem –
národe
mající ve znaku pluh místo meče a jméno přemýšlivého dělníka
životních polí, oráče půd lidského myšlení –
národe
duchovních Přemyslů a Libuší –
národe se
znamením velkých proroctví pro jejich naplnění,
a proto ještě před vložením do kolébky pro ně posvěcený:
Každý, kdo
práci s pluhem ducha konal v tobě rád, kdo pro ni trpěl tím,
že ona sama o sobě je tvrdá a mozolná, i proto, že každou píď půdy
pro zúrodnění mysli lidu musel nejdříve vybojovat na celém pluku
černých andělů, kteří ji vlastnili a do ní seli semena zla –
každý, komu
krvácelo srdce v utrpení vlastním i nad celým národem –
každý s
čistým štítem dobra v zápase s úklady a zradou zabodnutou
jedovatým šípem do těla národa –
každý, kdo
volal ke svornosti, jednotě a bratrství uprostřed rozepří
a rozpálených hněvů –
každý, kdo
byl hlasem volajícím na poušti: čiňte k pokání k příchodu Pána –
každý, komu
nedošla trpělivost ve vyčkávání, až Mocí a Láskou Krista
přejde vláda věcí národa do jeho rukou –
každý, kdo
položil oběti za vlast v nepočítání kroků s jejich kříži
a všech utrpěných ran, příkoří i vyhnanství –
každý, kdo
byl mučedníkem a trápen vlastním národem v nepochopení
i ve zlé vůli vnuknuté ďábelstvím –
každý, kdo
nebral zbraně k řešení sporů, křivd a ohrožení sebe –
každý, kdo
se zachoval jako bratr i ve středu nepřátel –
každý, kdo
se zasvětil duchovnímu stavu z čisté lásky a touhy po Bohu –
každý, kdo
se vynucených bitev nezúčastnil s myšlenkou zabít a zničit –
každý, kdo
se uměl dělit o hmotné statky, vítat hladové, osiřelé, ponížené
a pronásledované ve svém domě a zval je ke stolu –
každý, kdo
žil jako můj následovník mé cesty pro pomoc všem –
každý
hloubající nad Písmem v úctě a lásce k mému Slovu –
každý
modlící se za spásu všech i hovorem své duše se mnou –
každý velmi
trpící, velmi ponížený v chudobě hmotné –
všichni
žebráci pokorně prosící u prahu –
všechny
vdovy a sirotci –
všichni
rodiče opuštění, zapomenutí nevděčnými dětmi –
všechny
děti opuštěné otcem nebo matkou, trápené či přehlížené zlou macechou,
příliš bité nehodným otcem –
všechny
stařenky a starci v neschopnosti kroku a opatření sebe –
všechna
srdce rozrytá bolestmi duše i těla –
všichni
praví národní buditelé –
všichni
osvícení a šlechetní obránci mateřské řeči –
všichni u
oltáře a na kazatelně sloužící Slovem Božím lidu a Kristu
vyznáním Jeho díla spásy pro lidstvo, Zemi a vesmír –
všichni
nadšení, pro čistý vysoký ideál zanícení studenti –
všichni
moudří učitelé národa v jeho mladých pokoleních –
všichni
nezištní a obětaví lékaři –
všichni
tiší a vroucí myslitelé –
všichni
dobří pastýři starých časů –
všichni
výborní a pilní dělníci –
všichni
bdělí hospodáři nad úrodami i nad chovnými zvířaty –
všichni
hluboce a věrně milující –
všichni
statečně vytrvalí na těžké Kristově cestě v pokorném přijetí údělu kříže –
všichni
pokorní a doufající, nesoucí své srdce na dlani
jako matka chléb svým dětem –
ti
všichni jsou Kristus v národě.
Jsou
Jeho skrytou cestou životem člověka, v něm a s ním po boku i za něj, aby
nemusel dlouho jít těžkou cestou a sám – jsou Jeho prodlouženým utrpením – jsou
pokračováním Jeho Oběti – jsou Jeho slávou.
Národe mnou
oslovený – jako jsem ti dával pít po tisíce let z kalicha svého utrpení, tak ti
dám ze všeho, co následuje po kříži:
vstup do
života přečisté krásy a mocné lásky,
hluboké moudrosti a dokonalé vůle, do míru Boha.
Tak
se stalo. Proto, moji nebeští pomocníci, konejte přípravy, ať toto ještě
neviditelné rychle se změní ve skutečnost i pro oči člověka a Země.
Národe
boží, volá tě Kristus:
Vyjdi ze
stínů, které tě obklíčily a zatemnily cestu!
Vystup z
nízkostí lidského pádu!
Zastav
každou řeku nešlechetného myšlení a slova!
Osvoboď se
ze zajetí hmoty!
Očisti své
čelo z prachu země!
Setři za
sebou neblahé stopy!
Přikryj
minulost milostí Krista, mocí lásky ji učiň čistou a bílou!
Překonej
poslední překážky k vítězství dobra!
Konej
skutek ze všech nejlepší: odpuštění a smír!
Pomoz všemu
stvoření Země!
Vstup v
osvícení Duchem!
Vydej Zemi
Boží Světlo do tebe vložené!
Postav se
na stranu Boží pravice!
Vstup na
prahy Království Krista!
Otvírej si
brány Nebes!
Uzavři
knihy bolesti a smrti!
Služ láskou
a mírem!
Naplň své
duchovní poslání!
Spoj se s
anděly!
Vezmi z
rukou Krista klíče k vesmíru!
Žij život v
Bohu!
Pojď s
Kristem do budoucnosti!
Přijmi
jméno národ vykoupený, prvotina všech!
Žehnám ti,
národe, ve tvém lidu.
Žehnám tvým
cestám, dnům a každému kroku.
Žehnám
tvému dílu ve službách lidství i Bohu.
Žehnám tvé
oběti nesčíslné pro její ovoce mnohé a mým ústům sladké.
Žehnám tvým
ženám a mužům, tvým matkám a otcům, bratrům a sestrám.
Žehnám tvým
dětem a rodinám.
Žehnám tvým
chrámům i modlitebnám.
Žehnám všem
shromážděním lidu v dobrých šlechetných myšlenkách.
Žehnám
setkáním v modlitebnách a bohoslužbách.
Žehnám tvým
polním setkám, zahradám a čistým vodám.
Žehnám
všechny ruce pracující pro dobro národa.
Žehnám
všechny myšlenky míru a lásky.
Požehnání
mé pomoz tobě!
Požehnání
mé tě chraň!
Požehnání
mé tě naplň svorností a mírem!
Požehnání
mé buď s tebou na věky…
* Je třeba si uvědomit, že novým desetiletím – sedmdesátými léty dvacátého století – byl tento proces započat. V jeho průběhu byl naplněn jen v některých bodech zcela, v jiných zčásti a v jiných dosud jeho naplňování trvá, neboť je začátkem programu celé nové epochy. Nakolik se co naplnilo nebo naplňuje, nechť posoudí čtenář sám. (pozn. red.)