Kniha Slovo Kristovo je kniha vzácná a
ojedinělá, obsahující přímé Slovo
Kristovo, živě vnímané vnitřním
duchovním vědomím člověka povolaného
způsobem lidským je tlumočit v jazyku českém.
Pokud
člověk nezná jasně, přesně
řečené směrnice, jimiž se má v
životě řídit, aby dosáhl co nejdříve
duchovního stavu, hlubokého a aktivního spojení s
Kristem, může mít omluvu, že neznal a nevěděl,
jak má žít. Pro toho, kdo rozjímá nad knihou
Slovo Kristovo, nebude této omluvy, neboť pravda je mu již
známa.
S
knihou Slovo Kristovo přijímá každý
vážnou odpovědnost za svůj život, neboť v
ní je prostě a jednoznačně řečeno, co Kristus
žádá od člověka, aby jeho život byl
dokonalý. Poznání zavazuje k jeho vtělení do
osobního i všelidského života každým, kdo
je dostal od Boha jako dar, jako milost Krista!
Člověče,
hlubino až ke mně bezedná –
v tobě jsem se skryl až k nepoznání sebe,
k nenalezení se v tobě
v obraze ponížení, slabosti a smrti,
jímž jsi v Zemi projeven.
Je
však den měnící tvářnost věcí;
nechť zjeví, že v tobě jsem
a ty mou těžkou i slavnou cestou
Zemí – světem – kosmem.
Nuže –
pojďme –
ať dojdeme ještě dnes k hranici těžkých
věcí!
Zítřek je čas novosti všeho,
a tu vytvoříme po odpočinku v náručí Nebes,
kde je tichá velebnost a mlčení Boha
před životem i v něm…
Vám,
kteří jste uvěřili ve mne, že jsem váš
Bůh, Pán nejvyšší,
ale vám nejbližší, vždy dobrý a
milující vás –
Vám,
vyznávajícím mne rozumem i srdcem, životem
práce, služeb a obětí,
činností moudrou a dobrotivou, smířlivou pokorou,
dobrovolnou vnitřní tichostí
plynoucí z kázně těla i duše,
statečným postojem v nepříznivostech,
trpělivou nadějí a stálou šlechetností,
která vyhledává trpící a
bloudící,
zachraňuje je a pomáhá, stírá jim slzy a
zvedá je vlastní náručí,
když na těžké cestě se zastavují, nemohou pro
slabost dál –
Vám,
kteří jste na své cestě ke mně dospěli
až tam, kde Moudrost Krista
tiše, ale naléhavě hovoří jako učitel
lidských duší dávající rady, pokyny,
hluboká poučení o životě tajemném,
skrytém i zjevném pozemskými složitostmi,
rozpory, zmatky i trápením, kde Jeho Láska již
navršuje dílo vykoupení a obnovy,
vyvádí dění spásy ze slepých
uliček do hloubek a šířek rozvojů, do
tvořivé činnosti
budující život míru a jednoty
bytostí –
Vám,
kteří na mne myslíte i v životních
modlitbách silně bouřlivých světovým
děním,
i tehdy, když noci přicházejí ve vzdechu
unavených těl, ve starosti o zítřek,
i v nejpilnější práci, v odpočinku, a nadevše
v modlitbách –
Vám,
jimž mé jméno je nade všechna jména
známá, ctěná, milovaná,
jménem, v němž je i moc Zákon dát i ubrat z jeho
přísnosti –
Vám,
jimž jsem jistotou ochrany i záchrany všeho dobra
na všech místech života –
Vám,
jimž mé Slovo je řečí Pravdy, je osvícením
i posvěcením člověka –
Vám,
kteří jste mne přijali za svého Učitele a
dospěli jste na své cestě ke mně na místo,
kde Láska má je ve Slovu laskavém a moudrém,
jaké dávají jen rodiče svým dětem
jako rady a pokyny pro život –
Vám,
kteří jste dychtiví mé Moudrosti, Lásky i
poznání mé Vůle, která vede váš
život
k dokonalosti a kráse svatosti, účelnosti i
užitečnosti pro celý svět zemský i
Boží –
Vám,
kteří si nelibujete v kadidlech, jež vydávají
zemské chrámy, ale v kadidlech,
jež stoupají ze srdce jako libá vůně vroucí
zbožnosti plynoucí z víry
i lásky ke mně –
Vám,
kteří si z vlastního srdce budujete chrám
Boží, aby váš Bůh do něho sestoupil
a v něm s vámi přebýval v tajemství
věčnosti a nesmrtelnosti –
Vám,
kteří opouštíte svět svým srdcem,
vkládajíce je do srdce mého pro jeden život
jménem boholidský, společně tvůrčí,
jednotně láskyplný –
Vám,
kteří jste v dobrovolné oběti a kladete ji k oběti
mé za všechno nedokonalé
a hříšné ve světě, aby se navrátilo v
Lásku a pokoj rychle a již navždy –
Vám,
kteří bojujete o prvenství mého Slova mezi všemi
slovy,
která jsou mluvena i psána o Bohu, aby jméno Kristus
poznalo všechno lidstvo
a je si zamilovalo tak, jako jste si je zamilovali vy,
přátelé moji –
Vám,
kteří mi prokazujete služby, o jaké vás
požádám a je předložím jako úkol a
práci,
jako cestu trnitou a kamenitou, jaká je určena pro
služebníky Boží Lásky
pro čas, kdy Ona trpí, neboť je jí určeno
osvobozovat život ze zajetí zla –
Vám,
kteří plníte poslání člověka
sloužit životu, mateřsky o něj pečovat,
a tomuto úkolu věnujete svůj drahocenný čas,
místo v myšlenkách,
sílu duše i energii těla –
Vám,
kteří se učíte ode mne láskyplně
žít a toužíte poznat věci mé i své,
aby byly vždy v souladu a plynuly v životní jednotu, jak je stanoveno:
že mezi Bohem a člověkem bude vždy svatá
láska a nejtěsnější spojení –
Vám,
kteří pracujete nejen pro potřeby života na Zemi, ale
kteří mimo práce rukou
pracujete i srdcem, vydávajíce lásku do všech stran v
myšlenkách, modlitbách,
v čistém cítění, jež se spojuje s
cítěním mým a tak skrytě pomáhá
světu,
Zemi a všem, kdo živi jsou –
Vám,
kterým není lhostejný těžký osud
vlastního národa, Země a všeho lidstva
i odešlého z ní do neviditelna, a snažíte se
odvalit balvan zla z jeho cesty,
bránící mu vejít do Království
Kristova –
Vám,
věřícím a doufajícím,
vyznávajícím mne nejen ústy, ale
zvláště srdcem,
celým životem vzoru Ježíšova –
Vám,
mírným a tichým, pokorným a
smířlivým, statečným a trpělivým,
moudrým,
laskavým a přívětivým, ochotným k
práci dělníka na vinici Páně,
na rovinách myslitelství i v hlubinách duše
mystika –
Vám,
čistým od hříchu mamonu i modloslužby,
jíž je přijetí polopravdy
a zastíněného světla padlého
andělství –
Vám,
kteří se navracíte k Bohu a již jste v Lásce
Krista –
Vám
dávám Slovo své, vám dávám
vyučení Duchem Pravdy –
Vám
dávám poznání skrytých cest Boží
Moudrosti a Lásky vedoucích cesty
a osudy člověka životním vesmírem –
Vám
mé myšlenky letící s paprsky světla dát
Světlo světu –
má učící Slova dávající rady a
Poznání člověku –
pohled na jejich cestu společnou i odlišnou, jíž
putují věčností stále spolu,
jako dvě velké, krásné, sobě nepodobné,
ale i podobné děti života –
tajemství nevyzpytatelné…
Hluboké jsou studnice mé, v nichž
je vlita Moudrost. Kdo nemá duši žíznivou
po Moudrosti, jen maličko nabírá z jejich studnic; rty
svlažuje jen malými doušky.
Avšak ten, kdo má svou duši vyprahlou a žíznivou,
ten mě stále prosí:
Dej mi pít, Pane můj, abych já, Moudrostí napojen, dobře
věděl, co mám činit,
abych dosáhl spásy a žil podle Tvé Vůle na
věky…
Rád slyším taková
slova – rád podávám vody ze svých
studnic, neboť ony
mají v sobě Boží Sílu Života, a ten, kdo z
nich pije, je duchovně silný. Ten pak,
kdo je vnitřně silný, přemáhá zlé,
vítězí nad ním a je pak obdarován nejen
moudrostí
ducha, ale také jinými dary, mezi nimiž je láska
korunou všeho, záříc nade vším,
dodávajíc všemu velkou krásu, užitečnost i
účelnost.
Proč nežádáte na mně
více vody z mých studnic Moudrosti, abyste se stali
moudrými a věděli, co na vás žádám
za činy, za myšlenky, slova i city, abyste mohli
dosahovat dokonalosti, která je žádána na
člověku, který vstupuje k mé pravici
jako věrný služebník, jako syn milující
Otce a Otcem milovaný?
Žádejte více vody z mých
studnic! Jsou otevřeny a přístupny každému,
kdo má srdce neporušené zlem světa. Žádejte
po mně vody Moudrosti, neboť já je mám
v bohaté plnosti, a těm, kteří o ně prosí,
dávám vrchovaté míry, jestliže opravdu v
duši
žízní a hledají pravou Moudrost, touží
najít Pravdu. Budete-li mnoho ode mne žádat,
budete mnoho dostávat z Moudrosti i Lásky mé.
Jsou mnozí, kteří mě dosud o
vodu Moudrosti nepožádali nebo žádají jen malou
míru. Kdo málo žádá, málo
dostává, a proto bývá chudý na duši,
neznalý mého přání.
Nezná-li mé přání, jak je může
plnit? Kdo pak neplní má přání a nežije
podle nich
na Zemi, marně volá:
Otče, otevři, jdu k Tobě; tělo
mi zemřelo a já hledám nový domov.
Takovému je odpověděno:
Odejdi od mého domu, nejsi mým synem,
protože jsi nežil svatě.
Jen ten, kdo žije svatě, je můj syn, protože moji
synové svatí byli a opět svatí musí
být,
mám-li je přijmout do svého domu jako své
pravé syny. Jdi tedy a uč se svatě žít.
Až se to naučíš, přijď, a já ti
otevřu dveře dokořán a s Láskou tě
přijmu do něho…
Žádejte hojně vody z mých
studnic, abyste poznali, co je v nich obsaženo jako
Moudrost i jako zákon, jako řád i příkaz
daný člověku, jako směrnice pro jeho život,
aby byl žit tak, jak má být žit: podle Lásky,
Moudrosti i Vůle mé, která je zakotvena
ve Vůli Otcově jako nedílná Jednota. Proto, co
pravím já, praví i Otec, přání
mé je přání
Otcovo. Vy pak, plníce je, neodejdete od domu Otcova, ale
vstoupíte do něho jako svatí
synové, až přijde chvíle vašeho
rozloučení s tělem a Zemí.
Hle, jsem u studnice Moudrosti a chci vám
nalévat, dát pít její živé vody.
Pijte ji – pijte, ať jste naplněni mou Moudrostí,
ať vaše žízeň po ní je tak ukojena
na věky. Vy pak, sami napojeni, budete jiným podávat k
ústům poháry vědění o životě
mém i o životě člověka. Bude pak naplněno
mé přání, aby všichni byli jedno
v Moudrosti, Lásce i Vůli mé jako jedna svatá rodina,
jejíž Pán je zároveň i její
přítel.
Budou-li pak všichni jedna svatá rodina, pak začne kralovat
Láska.
A když Láska kraluje, je život rájem…